Diagnostika

EKG vyšetření

EKG je jednoduché, neinvazivní a nebolestivé vyšetření elektrické aktivity srdce. Patří mezí nejzákladnějí přístrojové vyšetření v interním lékařství. EKG se využívá např.k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí, pocitů bušení srdce. .

Postup: Při vyšetření je pacient uložen na lůžko s obnaženou horní polovinou těla a kotníky. Na kotníky, zápěstí a hrudník jsou po navlhčení vodivým gelem umístněné elektrody, které snímají činnost srdce. Elektrická aktivita srdce je v podobě EKG křivky zaznamenána na papír. Při vyšetření je důležité se nehýbat, nemluvit a zůstat v klidu. Vyšetření trvá jenom několik sekund.

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Po jeho provedení pacient odchází domů a může se věnovat libovolné činnosti.

EKG křivku vyhodnocuje lékař, většinou internista nebo praktický lékař na počkání. Lékař by měl být informován o lécích, které užíváte.

Záznam elektrické aktivity srdce ukáže:

• odchylky od pravidelného rytmu,

• poruchy tvorby nebo převodu vzruchu v srdečním svalu,

• nedostatečnou výživu jednotlivých částí srdce (ischemii),

• starší poškození srdečního svalu,

• lokalizaci postižení a jeho rozsah.

EKG vyšetření se provádí pacientům nad 40 let v čtyřletých intervalech.

24hodinový záznam hodnot krevního tlaku - TK Holter
(ABPM – ambulatory blood pressure monitoring)

Tlakový, 24hodinový Holter predstavuje celodenní monitoraci krevního tlaku pacienta za účelem monitorace reakcí krevního tlaku na běžnou zátěž v průběhu dne. Vyšetření se provádí k potvrzení, upřesnění nebo vyloučení diagnózy vysokého krevního tlaku a k posuzování účinnosti antihypertentní léčby.

Postup: V den objednání je pacientovi v ambulanci na paži nasazena manžeta pro měření tlaku a tlakoměr, který je připevněn na pásek. Poté pacient odchází a věnuje se běžným denním činnostem. Zařízení měří tlak automaticky v určitých intervalech (během dne po 30 min., v nočních hodinách po 60 min.). Naměřené hodnoty krevního tlaku jsou automaticky zaznamenány do paměti přístroje. Na displeji přístroje je možno si vždy po měření přečíst aktuální hodnoty krevního tlaku. Při chybném měření se na displeji objeví  E (error=chyba), zazní několik krátkých tónů a po 2 minutách je provedeno opakované měření. Pacient si v průběhu dne vede deníček kde zaznamenává činnosti jenž v daném časovém okně dělá a případně potíže (nevolnost, závratě, bolest, dušnost, slabost). Stejně tak zaznamenává užití léků. Druhý den je přístroj v ordinaci odpojen, jsou načtena data do počítače. 

Při nafukování manžety mějte ruku v klidu, nepohybujte s ní. Pokud se přístroji měření nezdaří, bude je opakovat. S přístrojem se nesprchujte ani ho jinak nenamáčejte a vyhýbejte se aktivitám, při kterých by mohl být mechanicky poškozen .

Nález je do několika dnů vyhodnocen lékařem. Výsledkem vyšetření je křivka hodnot krevního tlaku během dne a noci, zároveň s hodnocením, jakou část dne byl krevní tlak v normě s přihlédnutím ke konaným aktivitám.

K vyšetření je nutné se objednat. Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

24hodinový záznam EKG - EKG Holter

EKG Holter je neinvazivní vyšetření, které umožňuje monitorovat srdeční činnost pacienta delší časový usek, obvykle 24hodin. Požívá se k záchytu poruch srdečního rytmu (arytmie) u pacientů trpících náhlými ztrátámi vědomí, bušením srdce, občasnými tlaky na hrudi... .

Postup: V den objednání jsou pacientovi v ambulanci na oblast hrudníka nalepeny elektrody, které jsou tenkým kabelem spojeny s přístrojem. Přístroj je zavěšen na krku, na rameni, na opasku (dle preferencí pacienta). Poté pacient odchází a věnuje se běžným denním činnostem. Pacient si v průběhu dne vede deníček, kam zaznamenává činnosti, jenž v daném časovém okně dělá, a případné potíže (nevolnost, závratě, bolest, dušnost, slabost). Stejně tak zaznamenává užití léků. Druhý den je přístroj v ordinaci odpojen. Data jsou načtena do počítače.

Nález je do několika dnů vyhodnocen lékařem.

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. S přístrojem se nesprchujte ani ho jinak nenamáčejte a vyhýbejte se aktivitám, při kterých by mohl být mechanicky poškozen.

K vyšetření je potřeba se objednat.

Zátěžové EKG vyšetření - bicyklová ergometrie

Bicyklová ergometrie je vyšetřovací metoda, která umožňuje sledovat elektrickou aktivitu srdce (EKG) při zátěži- šlapání na kole.

Slouží k odhalení poruchy prokrvení srdečního svalu při zátěži. Používá se také k zachycení arytmií vyvolaných zátěží, k hodnocení stavu aktuálního onemocnění srdce nebo k zjištění účinnosti předepsaných léků. Indikací bývá bolest nebo nepříjemné pocity tlaku na hrudi, ale také vypracování návrhu rehabilitace pro pacienty po infarktu myokardu nebo pro pacienty léčící se s chronickým srdečním selháváním.

Postup: pacient se posadí na speciálně upravené kolo (rotoped). Na hruď jsou mu připevněný EKG elektrody a na paži manžeta tonometru k měření tlaku. Vyšetřovaný šlapáním zvládá zátěž, která je postupně zvyšována (šlapání do kopce). V okamžiku, kdy nemocný dosáne vyššího stupně zátěže, objeví se příznaky vyčerpání (bolest na hrudníku, slabost dolních končetin, dušnost), změny na EKG nebo vysoký krevní tlak, vyšetření končí. Vyšetření trvá průměrně 15 - 20 minut, dle zdatnosti a zdravotního stavu pacienta. Po celou dobu vyšetření je lékařem sledována reakce EKG křivky na zátěž a setrou měřen krevní tlak pacienta. Po ukončení zátěže vyšetřovaný zůstává ještě 1 minutu  na kole a  minimálně dalších 5 minut leží na lehátku a je sledován (lékařem na obrazovce monitoru EKG a sestrou je měřen krevní tlak).

Příprava: S Vaším ošetřujícím lékařem je potřeba upravit vámi užívanou medikaci. Obvykle je doporučováno, abyste si ranní dávku léků (ze skupiny betablokátorů, nitrátů a blokátorů kalciových kanálů ) nevzali, ale měli jí s sebou a užili ji těsně po skončení vyšetření. Betablokátory se někdy vysazují už 3 dny před vyšetřením. Čtyři hodiny před plánovaným vyšetřením byste neměli jíst. S sebou si vemte ručník, sportovní oblečení a obuv.

Pro zdárný průběh vyšetření je nutné, aby pacient byl schopen šlapat na kole. U mužů se značně porostlým hrudníkem doporučujeme vyholení.

Po vyšetření je doporučeno vyloučit fyzickou námahu.

K vyšetření je nutno se objednat.

Výsledek vyšetření bude zhodnocen lékařem a zaslán Vašemu odesílajícímu lékaři

Echokardiografie - ECHO

Echokardiografie je neinvazivní, bezbolestné vyšetření srdce, které přináší informace  o poruchách stažlivosti srdečního svalu, poruchách funkce srdečních chlopní a přítomnosti dalších srdečních vad. Principem vyšetření je zobrazení srdce pomocí ultrazvukových vln.

Na našem pracovišti se provádí pouze transthorakální echokardiografie (přes hrudník), která není pro pacienta zátěžová

Postup: Pacient leží na zádech nebo na levém boku. Po nanesení ultrazvukového gelu  se sonda přikládá na obnažený hrudník v oblasti přední stěny vlevo,  při dolním okraji žeber u mečíkovitého výběžku a u krční jamky. Lékař natáčí sondu tak, aby získal co nejlepší přehled o vyšetřované oblasti. Někdy vás může vyzvat, abyste na krátko zadrželi dech.

Výsledek vyšetření Vám lékař sdělí ihned.

Vyšetření trvá asi 20minut, provádí se bez nutnosti speciální přípravy pacienta. Po skončení vyšetření se můžete věnovat jakékoliv činnosti.

K vyšetření je nutné se objednat.

Screeningové vyšetření průchodnosti cév dolních končetin - ABI

Vyšetření průchodnosti cév dolních končetin je jednoduché, neinvazivní a nebolestivé screeningové vyšetření.

Provádí se speciálním oscilometrickým přístrojem, který umožňuje srovnat tlak v horních a dolních končetinách. Výsledkem je tzv. ABI- index kotník-paže, který určuje stupeň prokrvení dolních končetin a je tak schopen odhalit onemocnění periferních tepen, které zvyšuje riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Vyšetření se provádí také preventivně u pacientů s rizikovými faktory (kouření, zvýšený cholesterol, nadváha, diabetes)

Postup: pacient je uložen na lůžko. Manžety k měření tlaku se umístí na všech čtyřech končetinách. Dále je výkon řízen počítačem, který zajistí nafouknutí manžet, změření tlaků a vystavení protokolu s ABI. 
Čím je index ABI nižší, tím je zůžení tepen dolních končetin větší. Je předpoklad, že krom zůžení cév dolních končetin má pacient zůžené taky tepny v jiných částech těla.

Až do zůžení 70% průsvitu tepny je člověk často bezpříznakový.

Vyšetření trvá asi 10minut a není potřeba žádné speciální přípravy

Skreeningové vyšetření na spánkové apnoe

Screeningové vyšetření na spánekovou apnoe pomocí přístroje ApneaLink Air (ResMed) , je indikováno u pacientů, u kterých je na základě anamnestických udajů získaných lékařem předpoklad- podezření na spánkovou apnoe. Spánková apnoe ovlivňuje chronické onemocnění včetně rezistentní hypertenze, onemocnění srdce a diabetu.

Přístroj umožňuje vyšetření v domácím prostředí a rozpozná pacienta se zvýšeným rizikem spánkové apnoe.

Postup: V den objednání je pacientovi v ambulanci předán přístroj Apnea link s příslušenstvím- hrudní pás, senzor dechového úsilí, nosní kanyla a pulzní oxymetr.

Před spaním pacient postupuje dle přiloženého návodu:

1. přístroj a senzor dechového usilí musí být připevněn na hrudní pás (již v balení připraveno) a umístněn na hruď tak, aby přístrj naléhal na hrudní kost
2. nosní kanylu vložte vývody do nosních dírek, přívodovou hadičku zavléknete za uši a aretační sponou upevněte pod bradou tak, aby to bylo co nejpohodlnější. Pak hadičku připevněte na označené místo k přístroji
3. ukazovák nedominantní ruky vložte do snímače oxymetra. Kabely upevněte přiloženou lepící páskou. Oxymetr přiložte k přístroji Apnea link na hrudní pás.
4. zapněte přístroj přidržením vypínače asi na 2 sekundy, dalších 10 sekund bude blikat zelená kontrolka. Pak zhasne a rozsvítí se zelené světýlka po obouch stranách přístroje.V případě, že některá kontrolka bliká červeně, skontrolujte připojení jednotlivých součástí přítroje (oxymetr, nosní kanyla)
5. uložte se ke spánku
6. ráno jak se vzbudíte, přístroj vypnete- podržením vypínače asi na 2 sekundy, kontrolky zhasnou a rozsvítí se jediná “test complete”, odpojte pulzní oxymetr a nosní kanylu.
7. přístroj vraťte do ambulance

Během vyšetření se zaznamenávají pouze parametry týkající se dýchání (není zde elektroencefalografie, sledování pohybů očí a elektromyografie). Systém automaticky analyzuje respirační události, hypopnoe, omezený průtok. Sleduje také intenzitu chrápání, polohu pacienta během spánku, tepovou frekvenci a saturaci krve.

Druhý den jsou v ordinaci načtena data do počítače. Nález je do několika dnů vyhodnocen lékařem. Výsledkem vyšetření je určení pacienta se zvýšeným rizikem spánkového apnoe a rozdělení apnoe na obštrukční, centrální a smíšené. Pokud se podezření na spánkovou apnoe potvrdí, je pacientovi následně doporučeno vyšetření ve spánkové laboratoři.

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

 S přístrojem se nesprchujte ani ho jinak nenamáčejte a vyhýbejte se aktivitám, při kterých by mohl být mechanicky poškozen.

Audiometrie

Audiometrie je diagnostická metoda, pomocí které lze vyšetřit ztrátu sluchu na jednotlivých  kmitočtových frekvencích a to na  každém  uchu  zvlášť. Vyhodnocením měření jednotlivých frekvencí se určuje celková ztráta sluchu, která se uvádí v procentech celkového postižení.

Postup: vyšetřovaný se posadí do speciální místnosti a na uši dostane sluchátka, která umožní vyšetřovat každé ucho zvlášť. Do jednoho sluchátka se pacientovi pouští tóny o definovaných frekvencích a intenzitách. Pacient je požádán, aby stiskl tlačítko pokaždé, když tón uslyší. Do druhého sluchátka se někdy může pouštět šum, aby se toto ucho vyřadilo z vyšetření. V druhé části vyšetření se na kost za ušní boltec připevní zařízení – oscilátor. Oscilátor vibruje a vydává tak tóny o různé výšce. Zvuk se šíří přes rozvibrovanou kost rovnou do vnitřního ucha.

Na základě výsledků těchto dvou typů vyšetření může lékař zjistit příčinu nedoslýchavosti – pokud pacient slyší dobře zvuky z oscilátoru, ale špatně slyší zvuk ze sluchátek, bude problém zřejmě ve středním uchu (tzv. převodní porucha), pokud je porušen sluch při obou vyšetřeních, bude se spíše jednat o poruchu vnitřního ucha či sluchového nervu (percepční porucha), při percepční poruše bývá navíc jako první často postiženo zejména vnímání vysokých tónů.

K vyšetření je nutné se objednat, není potřeba speciální přípravy.

Vyšetření se používá k diagnostice některých specifických onemocnění sluchového aparátu a dále zejména v pracovním lékařství pro hodnocení ztráty sluchu na pracovištích s vyhlášeným rizikem hluku.

Spirometrie - funkční vyšetření plic

Spirometrie je jednoduché, neinvazivní a nebolestivé vyšetření, kterým se měří funkce plic.

Při spirometrii se zaznamenává objem vdechovaného a vydechovaného vzduchu, rychlost výdechu. Nejčastější indikací je onemocnění dýchacích cest (např.protrahovaný kašel, astma), dušnost, nebo sledování účinnosti léčby. Spirometrie se používá k odhalení zůžení dýchacích cest a dokáže rozlišit typ poruchy ventilace (restrikční nebo obstrukční)

Postup: posadíte se před spirometr. Sestra vám dá na nos kolíček abyste dýchali pouze ústy a podá vám náustek spirometru. Před vlastním vyšetřením Vás sestra poučí, jak máte dýchat. Nejčastěji začíná vyšetření třemi normálnímí nádechy a výdechy, poté se co nejvíce zhluboka nadechnete a co nejprudčeji a co nejdéle vydechnete, abyste z plic dostali co nejvíce vzduchu. Tento proces se může opakovat. Nádechy a výdechy se zaznamenávají ve formě grafů a čísel.

Lékař zhodnotí jednotlivé naměřené hodnoty a také závislost objemu plic na čase a závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na objemu plic.

Vyšetření trvá 5-10minut a nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Doporučováno je nejíst těžká jídla a alespoň 2 hodiny nekouřit.

Po vyšetření se můžete věnovat běžným činnostem

FeNO

FeNO je přístrojové vyšetření dýchacích cest, které umožňuje odhalit probíhající zánět u pacientů s dýchacími potížemi. Přístroj měří vydechovaný oxid dusnatý, což je plyn, který je produkovaný buňkami při zánětu spojeném s alergickým nebo eosinofilním astmatem.

Na základě měření lze zhodnotit účinnost léčby, ale také zjistit, zda je pro pacienta vhodná léčba inhalačními kortikosteroidy, nebo zda léčbu dodržuje.

Postup: Pacient vydechuje několik sekund do přístroje, tak aby svým výdechem udržel obrázek na dispeji přístroje mezi dvěma ryskami.Tím je zajištěn stálý proud vydechovaného vzduchu potřebný ke změření koncentrace NO ve vydechovaném objemu. Po skončení se na displeji objeví naměřená hodnota NO ve vydechnutém vzduchu.

Výsledek vyšetření je znám do 1 minuty.

Vyšetření nevyžaduje žádnou přípravu a je součásti alergologického vyšetření

Elektroencefalografie - EEG

EEG je neinvazivní diagnostické vyšetření sloužící ke zhodnocení elektrické aktivity mozku.

Postup: pacient je uložen na lůžko a na povrch hlavy se mu umísní po předchozím navlhčení speciálním vodivým gelem elektrody, které jsou součástí čepice. V průběhu vyšetření budete požádání o otevření nebo zavření očí, prohloubení dýchání. Celé vyšetření trvá necelou hodinu.

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. K vyšetření se dostavte s umytou hlavou běžným šampónem. Není vhodné si před EEG lakovat nebo tupírovat vlasy.

Indikací k provedení EEG jsou např.:

- poruchy spánku

- záchvatovité onemocnění- epilepsie, disociativní záchvaty

- poruchy vědomí

- po CMP, zánětech, úrazech nebo otřesech mozku

EEG hodnotí lékař a výsledek bude zaslán lékaři, který Vám vystavil žádanku. Je dobré, aby měl lékař hodnotící EEG informace o všech lécích, které užíváte.

Na základě provedeného EEG je lékař, který hodnotí EEG záznam schopen určit např. druh epileptického záchvatu a umístění ložiska odpovědného za jeho vznik, umístnění ložiska nádoru nebo zánětu a rozsah poškození mozku,

Po vyšetření odcházíte domů a můžete se věnovat jakékoliv činnosti.

K vyšetření je nutné se objednat.

EMG

Gastroskopie

Gastroskopie je vyšetření, při kterém se k vyšetření vnitřních struktur jícnu, žaludku a části tenkého střeva používá prohlížecí zařízení vybavené fibro-optickými vlákny (gastroskop), zavedené ústy. Endoskopy mají v průměrů asi od 0,6 cm do l,3 cm a délku 30 až 150 cm.

Postup:  Před započetím vyšetření je pacientovi podáno lokální anestetikum v podobě spreje na jícen. Může být podána taky uklidňující injekce se sedativem, je však potřeba počítat s útlumem pretrvávajícím i po vyšetření. Následně zavede lékař ležícímu pacientovi ústy do trávicí trubice gastroskop. Požádá ho, aby polkl, čímž umožní přístroji plynulý posun do jícnu. V následujícím průběhu již gastroskop lékař zavádí sám. Během vyšetření se doporučuje dýchat v klidu nosem a sliny, které se hromadí v ústech nepolykat, ale otírat do připravené buničiny

 Po průchodu ústní dutinou je možné endoskopem vyšetřovat jícen (ezofagoskopie), žaludek (gastroskopie) a dvanáctník (duodenoskopie). Při endoskopickém vyšetření může lékař pozorovat sliznici trávicího traktu- oblasti podráždění, vředy, zánět a patologické slizniční výrůstky. Endoskopy jsou vybavené malými klíšťkami k odběru vzorků tkání a elektrickou sondou určenou k destrukci patologické tkáně. 

Endoskop je také možné použít k léčbě. Malým otvorem v endoskopu může lékař prostrčit různé typy nástrojů, např.elektrokauter k obliteraci cévy a zastavě krvácení, skalpel k odstranění malých výrůstů nebo jehly k aplikaci léků do jícnových varixů a zastavě jejich krvácení.

Příprava na vyšetření: Pacient musí být od půlnoci až do provedení samotného vyšetření nalačno (nesmí jíst, pít, kouřit a nesmí ani užívat žádné léky). Potrava a léky v žaludku by mohly lékaři bránit v rozhledu a také by během vyšetření mohlo dojít ke zvracení. Při endoskopickém vyšetření jsou komplikace relativně vzácné (perforace= protrhnutí žaludku, krvácení).

Vyšetření trvá asi 5 minut. Procedura je mnohým pacientům nepříjemná hlavně kvůli dávicímu reflexu, který přístroj zaváděný do jícnu vyvolává. Vyšetření jako takové však bolestivé není. Pokud byly podány tlumivé léky je potřeba zajistit si doprovod a je zakázáno řídit motorové vozidlo.

Kolonoskopie

Kolonoskopické vyšetření umožňuje lékaři prohlédnout celý vnitřek Vašeho tlustého střeva, od jeho nejspodnější části (konečníku) až k dolnímu konci tenkého střeva.

Toto vyšetření se používá v diagnostice nejrůznějších střevních nemocní a k vyhledávání časných stádií rakoviny střeva a konečníku. V průběhu vyšetření lze odebrat vzorky tkáně k histologickému vyšetření (pod mikroskopem), popř. některé patologické změny ošetřit (např. zastavit krvácení, nebo odstranit polyp).

Postup: Pro lepší komfort pacienta se používá před vyšetřením zklidňující injekce s přídavkem léků mírnících bolest.

V průběhu vyšetření leží nemocný na levém boku. V této poloze se zavádí přístroj do konečníku a dále se posouvá hlouběji za mírného přifukování vzduchu, což umožní lékaři lepší přehled. Obraz střeva je přenášen na obrazovku. V průběhu výkonu je někdy nutno polohu nemocného měnit.

Celý výkon trvá průměrně 3O-6O minut.

Přípava na vyšetření:

Před kolonoskopickým vyšetřením je třeba přistupovat k přípravě individuálně, protože neexistuje optimální univerzální postup. Proto konzultujte s lékařem, který Vás k vyšetření objednal, zda je uvedený způsob přípravy ve Vašem případě vhodný. Dále se se svým lékařem poraďte, které léky musíte nezbytně užít v den vyšetření ráno a jste-li diabetik, jak máte postupovat s dietou, perorálními antidiabetiky a insulinem. Warfarinizovaní pacienti by měli na užívání léku upozornit již při objednávání.

5 dnů před vyšetřením
Vysaďte ze stravy potraviny s hrubými zbytky, hlavně se zrnky a slupkami (rybíz, angrešt, jahody, hrozinky, kiwi, melouny, rajčata a pečivo s hrubými zrny a mákem) Vynechejte léky (tablety nebo kapky) obsahující železo (např. Ferronat, Sorbifer Durules, Aktiferin a další) Poraďte se s lékařem o možnosti vysazení či omezení léků, které mohou zpomalit vyprazdňování trávícího ústrojí (např. Imodium, Reasec, Codein , Diolan, některé psychiatrické léky)

Den před vyšetřením
Celý den nic nejezte, nesnídejte, neobědvejte, nevečeřte. Pijte hodně tekutin (minerálky, čaje, čistou vodu atd.), můžete popíjet čistý vývar. Nepijte kávu! Od 14:00 hod začněte po dobu 4 hodin pít vyprazdňovací roztok. Pokud se jedná o běžný postup (např. přípravek s názvem Fortrans), postupujte následujícím způsobem:
Jeden sáček rozpusťte v jednom litru vody a postupně vypijte během jedné hodiny. Příjem rozložte skutečně do 60ti minut, rychlé vypití může vyvolat nevolnost a zvracení. Optimální je vypití 4 litrů v průběhu 4 po sobě jdoucích hodin. Pokud však budete po 2. nebo 3. dávce pociťovat nevolnost, udělejte pauzu 30 - 60 minut a pokračujte po ní až do celkové dávky 4 litrů. Vznik pachuti, případně odporu k předepsanému množství, lze korigovat vypitím malého množství jiné tekutiny s příznivěji vnímavou chutí (jablečnou šťávu, pivo, ne však mléko). Vyprazdňování probíhá v následujících 1 - 2 hodinách po použití přípravku, proto není vhodné přistupovat k němu v pozdní večerní době. Po vyprázdnění byste měli přijímat čisté nebo ochucené minerálky (bez kysličníku uhličitého) k zahnání žízně a mírné rehydrataci do celkového množství 1-1,5 litru.

Den vyšetření
8 hodin před vyšetřením nekuřte, tekutiny pijte jen v malém množství. Pokud si vyžádáte léky s tlumivým účinkem, je třeba mít s sebou doprovod a neřídit auto, ani nevykonávat činnosti vyžadující plnou pozornost. V tento den zachovejte plný klidový režim.

Možné komplikace: Naštěstí jsou vzácné, častěji při léčebných výkonech (např. odstraňování polypů, nádorů apod.). Může dojít ke krvácení, vzácněji i k proděravění stěny střevní.

OCT- optická koherentní tomografie

OCT – optická koherentní tomografie je rychlé a bezbolestné přístrojové vyšetření, které přináší informace o stavu zrakového nervu a sítnice a jejích jednotlivých vrstvách. Přístroj pomocí laserového paprsku proměří a zmapuje sítnici a následně vytvoří řezy strukturou sítnice na jakémkoli místě.

Vyšetření OCT se používá při podezření na zelený zákal a při jeho léčbě, při onemocněních sítnice, sklivce a zrakového nervu

Vyšetření obou očí trvá do 15 minut a nevyžaduje žádnou speciální přípravu.

Vyšetření není hrazeno zdravotní pojišťovnou.

K vyšetření je nutné se objednat.